Kniha "Od štěněte ke psu"
Kniha Od štěněte ke psu obsahuje základní pravidla soužití lidí a psů, která by měli znát všichni, kdo uvažují o koupi psa. Je určena především pro majitele malých štěňat, které vede krok za krokem všemi úskalími prvních dnů společného života a učí je správně svému štěněti rozumět.
Přečíst si >
Zakoupit knihu >
Hypoalergeníí výživa
Každý z nás zná ve svém okolí nějakého člověka, který má „dietu“. Někdo ví, že mu určitá potravina prostě jen „nedělá dobře“, pro jiného ale může být nějaká složka výživy i velmi nebezpečná. Méně je známo, že velmi podobnými problémy mohou trpět i zvířata. Přitom léčba dietou má v moderní veterinární medicíně svůj nezastupitelný význam.
Stejně jako u většiny lidí, kteří musí držet dietu, existuje i zvířat často velké pokušení ji porušit. Psi a kočky samozřejmě povědomí o dietě nemají a baštili by vše, na co mají zrovna chuť, ale i páneček může podlehnout jejich smutným očím a v dietě svému miláčkovi trošku povolit.
Snad největší nároky na zodpovědnost chovatele klade hypoalergenní výživa. Kdy se nasazuje a jaký je její účel?
Obecně platí, že hypoalergenní výživa se nasazuje za účelem diagnostiky nebo léčby onemocnění, u nichž předpokládáme původ v alergii na některou ze složek potravy. Podezření na alergii na potravu vyvolává zejména svědění, které nelze vysvětlit jinými příčinami (blechy, kožní léze apod.), a opakované a dlouhodobé průjmy a jiné zažívací potíže bez známého důvodu.
Zvířata & Zdraví 4/2009
Existuje nějaká plemenná nebo věková predispozice k obezitě?
Vášnivého jedlíka najdeme jistě u každého plemene, avšak mezi ty nejnáruživější určitě patří labradorští retrívři, bíglové, v patách jsou jim kokršpanělé a baseti. Myslím ale, že plemenná či věková predispozice neexistuje. Každý z nás potřebuje pohyb. Jakmile dlouhodobě přijímáme více energie než kolik jí vydáme, tuk se stále ukládá. Při pořizování psa či kočky si musí každý majitel uvědomit, že i zvířata potřebují fyzickou aktivitu. Velký boom zažívají nejrůznější sporty se psy – agility, tanec se psem, dogfrisbee, dogtreking a celá řada jiných. Zabaví psa i majitele.
S přibývajícími léty se spíše zvyšuje riziko hormonálních onemocnění lehce zaměnitelných s obezitou, proto je vhodnější před nasazením diety navštívit veterináře, který rozliší obezitu od případného jiného onemocnění. Poté se stanoví individuální hubnoucí plán, kde se doporučí vhodné krmivo, jeho dávkování, cvičební plán a následující kontrolní vyšetření spolu s vážením.
Psí sportovci
Pro saňové psy je zima hlavní závodní sezónou. Obvyklý cyklus tréninku a závodění ve střední Evropě začíná v říjnu a končí v dubnu. Prvních devět týdnů jsou psi zpravidla podrobeni intenzivní tréninkové zátěži, od desátého do dvacátého týdne probíhá hlavní závodní sezóna, v 21.–24. týdnu se intenzita zátěže zmírňuje.
Intenzita zátěže se liší podle typu závodů. U nás se obvykle běhají sprinty (14–28 km). Na konci sezóny se většinou snižuje tréninková zátěž tak, že se běhají kratší vzdálenosti. V závodní sezóně psi uběhnou v tréninku kolem 800 km a při závodech kolem 400 km. Tréninky a závody přestavují pro psy fyzickou i mentální zátěž podobně jako pro lidské atlety. Požadavky na příjem energie mohou být u závodníků i třikrát větší než udržovací.
Přečíst si »
Zdravotní rizika zimy
Všichni víme, že si v zimě musíme při cestách autem dávat pozor na nenadálé změny počasí, které se pravidelně stávají příčinami tragických dopravních nehod. Stejně tak jsme opatrní při chůzi na neposypaných chodnících, protože o bolestivě naražená záda či zlomená zápěstí není nouze. Nebezpečí plynoucí ze zimy pro domácí zvířata, zejména pro psy, tak obecně známá nejsou a je vhodné si je v krátkosti připomenout.
Některá plemena psů zbožňují zimu a naopak trpí v létě, kdy je trápí vysoké teploty. Jsou to zejména severská a horská plemena psů. Ostatní psi ale mohou utrpět vážné podchlazení v případě, že jsou během mrazivé noci ponecháni venku. Podchlazený pes je apatický a otupělý, v extrémních případech může být i v bezvědomí. V lehčích případech pomůže psa přenést do tepla, zabalit do teplých přikrývek a dát napít teplou vodu. V těžších případech, kdy je pes výrazně apatický, nebo dokonce v bezvědomí, je nutné vyhledat veterináře. Omrzliny se ošetřují ohřátím postižené tkáně v mírně teplé vodě. Vhodné je podání léků proti bolesti, ale je nutné si uvědomit, že léky vhodné pro lidi nemusí být vhodné pro psy a pro kočky, proto je lepší obrátit se na pomoc veterináře. Těžké případy omrzlin vyžadují chirurgické ošetření.
Aktuality, Králíci, morčata, drobní hlodavci | 11. 02. 2010
Soužití lidí a králíků
Králík divoký byl domestikován mnohem později než ostatní domácí zvířata. První zmínku o existenci králíka uvádějí Féničané, kteří ho spatřili na Pyrenejském poloostrově a považovali ho za zvíře podobné damanovi („saphan“), což je africký býložravý kopytník. Vzhledem k tomu, že zde bylo velké množství těchto pro ně neznámých zvířat, pojmenovali celou zemi jménem „i-saphan-im“ (země bohatá na králíky). Římané pozměnili jméno země na Hispánii, tedy na dnešní Španělsko. Za vlády císaře Hadriána ve druhém století n. l. byl králík dokonce znakem Španělska a byl vyobrazen na zlatých a stříbrných mincích.
Přečíst si »
Dotazy
