Věřím, že většině z nás není lhostejné utrpení zvířat, a lidi, kteří jsou schopni zvířata týrat, odsuzujeme. Jenže když narazíme na situaci, kdy vidíme zvíře trpět, mnohdy nevíme, jakým způsobem zakročit, abychom se sami nedostali do problémů.
Jak to stojí v zákonech
V některých zákonech našeho právního systému jsou zvířata stále považována za věci. Může je tedy kdokoli koupit, prodat, darovat, dokonce i usmrtit, pokud k tomu dojde „humánním způsobem“. Zvířata bývají předmětem sporů o majetek při rozchodu partnerů, mohou se dostat i na seznam cenností, o které má zájem exekutor. Na druhou stranu se mohou stát i předmětem dědictví. A pokud se ztratí a dostanou se do útulku spravovaného obcí, ten má povinnost je „uskladnit“ po dobu šesti měsíců, podobně jako zapomenutý deštník nebo kufr. To však neznamená, že se se zvířaty smí jednat bezcitně. Na to, že zvířata jsou živé bytosti vnímající bolest, strach, úzkost a oplývající podobnými city a emocemi jako my, lidé, pamatuje zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, který přesně vymezuje, co se rozumí týráním, a určuje také, komu přísluší takovéto delikty vyšetřovat a řešit.
Pro nás, kterým není lhostejné utrpení zvířat, ať už hospodářských, volně žijících nebo těch, která jsou chována ze záliby, je důležité vědět, co dělat, aby byla co nejrychleji zjednána náprava:
Oznámení
Každý občan může podat, nejlépe písemnou formou, oznámení a podnět k šetření případů týrání zvířat
- příslušnému obecnímu úřadu
- krajské veterinární správě
- policii ČR
- ▲ státnímu zastupitelství.
Přestupky a správní delikty na úseku ochrany zvířat proti týrání projednávají orgány ochrany zvířat ve správním řízení. Trestní činy vyšetřují orgány činné v trestním řízení a projednávají je soudy.
Výkon dozoru
Pracovníci orgánů ochrany zvířat pověření výkonem dozoru nad dodržováním povinností stanovených zákonem na ochranu zvířat proti týrání jsou oprávněni vstupovat do chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení, do objektů, v nichž je prováděna obchodní činnost se zvířaty, do objektů chovatelů, v nichž jsou chována zvířata, a do objektů, v nichž jsou zvířata porážena, a vyžadovat od chovatelů potřebné doklady, informace a věcnou, osobní a jinou pomoc nezbytnou k výkonu své činnosti. Tato pomoc je bezplatná.
Dozor vykonávají příslušné krajské veterinární správy nebo Státní veterinární správy ČR. Pozor! Členové nebo pracovníci zájmových organizací a občanských sdružení nejsou orgány dozoru nad ochranou zvířat!
Postih
Přestupky na úseku ochrany zvířat projednávají ve správním řízení obce a ukládají chovatelům pokuty. Výnos pokut je příjmem obcí.
Na návrh krajské veterinární správy může obecní úřad obce s rozšířenou působností správním rozhodnutím:
a) nařídit a zajistit umístění týraného zvířete do náhradní péče, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav, nebo pokud je opakovaně týráno,
b) nařídit chovateli zajistit opatření ke snížení počtu hospodářských zvířat včetně jejich usmrcení v souladu s tímto zákonem, dochází-li k jejich týrání,
c) nařídit chovateli pozastavení činnosti, při které dochází k týrání zvířat, a to do doby odstranění závad.
Náklady spojené s umístěním týraného zvířete do náhradní péče a s následnou péčí o ně hradí osoba, jíž bylo zvíře odebráno. Náklady na léčení zvířete, které bylo týráno a bylo tak poškozeno jeho zdraví, ponese osoba, která tento stav způsobila, i když přesahují hodnotu zvířete. Náklady spojené se snížením počtu hospodářských zvířat hradí chovatel. O nákladech rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností ve správním řízení.
Tolik litera zákona. Víme tedy, komu týrání zvířete oznámit, kdo je bude vyšetřovat a co bude následovat. Nyní zbývá už jen jedno: nebýt lhostejní!
I myši jsou pod ochranou zákona
Zde je jeden trochu netypický příklad oznámeného a řešeného týrání: Státní veterinární správa ČR obdržela podnět od jedné pozorné paní, která v jistém výprodeji v Praze objevila lepicí pasti na myši. Okamžitě zde zasáhl inspektor Městské veterinární správy Praha a výsledkem je zákaz prodeje a návrh na projednání správního deliktu krajskému úřadu.
Myši a jiní ve skladištích škodící hlodavci, jako například potkani, se sice hubit smějí, ale takovým způsobem, který zajišťuje jejich usmrcení šetrným způsobem. Mohou se používat jen takové pasti, které svým mechanismem zvíře okamžitě usmrtí, tedy nikoli pasti čelisťové, ani výše zmíněné lepové. Otrávené návnady jsou také přípustné, ale jen schválené, tj. takové, při kterých hlodavec uhyne tak, že si „ani nevšimne“, jeho tělesné funkce vyhasnou pozvolna, zdánlivě přirozenou cestou.
Jak při kladení pastí, tak i při kladení jedů, musí být také sledována ochrana „necílových“ druhů zvířat. Tráví-li se někde hlodavci, je nutné o tom informovat, mimo jiné například formou plakátků.
MVDr. Hana Žertová (podle: www.svscr.cz)
Josef Duben, tiskový mluvčí Státní veterinární správy ČR
Zvířata & zdraví 1/2008