Kdo má doma fretku, moc dobře ví, že její nároky na výživu jsou trochu jiné, než je tomu u psa nebo kočky. Zde je pár zvláštností týkajících se fretčího trávení.
Pár obecných informací
Fretka (Mustela putorius furo) žije ve společnosti lidí už více než 2000 let. Ještě dříve než kočky byly fretky používány k likvidaci škodlivých hlodavců, později také k lovu divokých králíků. Dlouho byly chovány i jako kožešinová zvířata. Fretka má význam i jako pokusné zvíře, především pro výzkum chorob dýchacích cest, protože má poměrně dlouhou průdušnici a je vnímavá k viru lidské chřipky typu A a B. V poslední době roste obliba fretky jako zajímavého, čilého a živě komunikujícího domácího mazlíčka.
U fretek je nápadný pohlavní dimorfismus. Zatímco sameček dosahuje tělesné hmotnosti 1200–2400 g, samička jen 600–1200 g.
Trávicí trakt
Dutina ústní odpovídá šelmě a je uzpůsobena zadržení a zakousnutí kořisti. Kořist je zadržena špičáky a roztrhána pomocí premolárů. Fretka polyká větší kusy bez rozžvýkání.
Zubní vzorec dospělé fretky:
3I 1C 3P 1M
3I 1C 3P 2M
I = řezáky, C = špičáky, P = premoláry, M = moláry
Mléčné zuby se prořezávají 20.-28. den, trvalé 50.-74. den.
Ke zvlhčení sousta slouží pět slinných žláz, které vyprodukují za minutu až pětkrát více slin, než je jejich objem. Žaludek je jednoduchý, má schopnost enormní dilatace, takže fretka může pozřít v krátké době velké množství krmiva. Je-li žaludek přeplněn potravou, dochází k jejímu vyvrhnutí. Tenké střevo je nejdelší částí trávicího traktu a měří 1,8–2 m, odpovídá tedy zhruba pětinásobku délky těla fretky. Pasáž zažitiny tenkým střevem trvá jen asi 3–4 hodiny. Slepé střevo zcela chybí. Tlusté střevo je jen asi 10 cm dlouhé a obsahuje stabilní mikroflóru.
Fretky jsou masožravci, to znamená, že jejich enzymatické vybavení je zařízeno především na trávení živočišných bílkovin a tuků. Divoce žijící fretky si ulovenou potravu „naporcují“ na několik menších porcí, které přijímají postupně. Proto i v domácnosti fretky přijímají menší dávky 8x–10x během dne, pokud mají krmivo volně k dispozici.
Kolik fretka sní a vypije
Příjmem krmiva fretka získává potřebnou energii. Jej množství by se mělo pohybovat denně kolem 500 kJ ME/kg ž. hm.0,75. Fretka tedy přijme denně 25–50 g suchého nebo 100–200 g vlhkého krmiva. Má-li krmivo nižší energetickou hodnotou, musí jej fretka přijmout větší množství.
Vodu musí mít fretka k dispozici stále, nejlépe v ocelové misce nebo v kapátkové napáječce. Je vhodné také zvlhčovat suché krmivo, čímž fretka přijme větší množství vody a krmivo se tím zchutní. Při podávání suchého krmiva je denní spotřeba vody dospělé fretky mezi 75 a 100 ml, tzn. 2–3 ml na gram suchého krmiva.
Co fretka nestráví
Protože fretka má omezené možnosti mikrobiálního trávení rostlinných složek krmiva v tlustém střevě, neměla by její potrava obsahovat větší množství vlákniny. Ta navíc snižuje energetickou hodnotu krmiva, takže fretka musí přijímat takovéto potravy větší množství, což vede nejen ke stálému přeplňování žaludku, ale i k produkci většího množství trusu. Fretky jsou schopny poměrně dobře trávit škroby (chléb, těstoviny), ovšem je třeba respektovat, že jsou to především masožravci.
Podobně jako kočky jsou i fretky odkázány na přísun taurinu. Na rozdíl od koček však jsou schopny pomocí enzymu karotenázy (kterou kočky nemají) využívat ß-karoten rostlinného původu k doplnění vitaminu A.
MVDr. Hana Žertová
Zvířata a zdraví 1/2008
Zdroj: Kleintierpraxis 2001;161-164.
