Příchod nového roku bývá obdobím dobrých předsevzetí. Jedním z nejčastějších je shodit pár nadbytečných kilogramů. Naši psi a kočky si předsevzetí nedávají, ale s nadváhou až obezitou se potýkají stejně jako my. O posouzení, jaká rizika to pro ně znamená, a o radu, jak je dostat znovu do dobré kondice, jsme požádali Melanii Mošťkovou a MVDr. Jiřího Jahodu z veterinární kliniky Medipet Zlín:
Dá se odhadnout, jaká část celosvětové populace psů a koček je obézních? A jak je to u nás?
Před pár měsíci jsme si tuto otázku položili také. Tak jsme neváhali a udělali si svůj vlastní průzkum na naší klinice. Bylo sledováno více než 350 psů a 200 koček a postupně zařazeno podle pětistupňového hodnotícího systému. Z toho jsme zjistili, že 49 % psí populace je v ideální kondici, 28 % psů trpí nadváhou a 18 % je obézních, zbylá zvířata jsou mírně vyhublá a podvyživená. Kočičí populace se moc neliší od psí: 50 % koček má ideální váhu, 34 % trpí nadváhou, 11 % koček je obézních. Ve srovnání se Severní Amerikou máme o 14 % méně obézních psů a koček.
V čem vidíte příčinu obezity? Vždyť většina majitelů psů a koček krmí dnes svá zvířata komerčními krmivy, kde by měl být vyvážený poměr živin. Řada krmiv je navíc určena pro konkrétní plemena a kategorie psů.
Je to ve většině případů špatně zvoleným krmivem a jeho množstvím s přihlédnutím na aktuální životní stádium zvířete. Jiné požadavky na živiny má mládě, dospělý jedinec, březí nebo laktující fena, kastrát, senior, pracovní pes, pes žijící trvale v bytě nebo naopak celoročně venku. S nadváhou se někdy setkáváme již u mláďat, která jsou u svých nových majitelů. Jakmile je štěně či kotě překrmováno, pomnožují se v těle tukové buňky, které se v dospělosti opravdu velmi špatně odbourávají, a problémy s váhou se stále vracejí nebo přetrvávají po celý život.
Zásadou číslo 1 je, aby se rodinní příslušníci domluvili, kdo bude zvíře krmit, jaké množství a také kolik pamlsků se mu může během dne podat.
Existuje nějaká plemenná nebo věková predispozice k obezitě?
Vášnivého jedlíka najdeme jistě u každého plemene, avšak mezi ty nejnáruživější určitě patří labradorští retrívři, bíglové, v patách jsou jim kokršpanělé a baseti. Myslím ale, že plemenná či věková predispozice neexistuje. Každý z nás potřebuje pohyb. Jakmile dlouhodobě přijímáme více energie než kolik jí vydáme, tuk se stále ukládá. Při pořizování psa či kočky si musí každý majitel uvědomit, že i zvířata potřebují fyzickou aktivitu. Velký boom zažívají nejrůznější sporty se psy – agility, tanec se psem, dogfrisbee, dogtreking a celá řada jiných. Zabaví psa i majitele.
S přibývajícími léty se spíše zvyšuje riziko hormonálních onemocnění lehce zaměnitelných s obezitou, proto je vhodnější před nasazením diety navštívit veterináře, který rozliší obezitu od případného jiného onemocnění. Poté se stanoví individuální hubnoucí plán, kde se doporučí vhodné krmivo, jeho dávkování, cvičební plán a následující kontrolní vyšetření spolu s vážením.
Řada lidí považuje za jednu z příčin obezity psů a koček kastraci. Je to opravdu tak, a proč?
Sterilizací klesá hormonální činnost a tím se snižují nároky organismu na obsah energie v krmivu, proto preventivně klientům po kastraci zvířete doporučujeme zredukovat krmivo o 20–30 %. Americká asociace veterinárních nemocnic (AAHA) se zaměřila na kastráty a došla k závěru, že jedna ze tří kastrovaných koček má sklon k nadváze a jedna z pěti koček je obézních.
Jaká jsou nejzávažnější zdravotní rizika obezity?
Negativních vlivů obezity na zdravotní stav je celá řada. Nadváha může vést k vývoji muskuloskeletálních onemocnění nebo zhoršit již existující problém, který je zapříčiněný nadměrným tlakem na klouby, šlachy a vazy. Nehledě na ortopedické následky má obezita negativní vliv na kardiovaskulární systém a může vést k rozvoji diabetes mellitus. Obezita představuje také vyšší riziko u anestezie a všeobecně vede k omezeným životním vyhlídkám.
Vliv obezity na pohybový aparát je významný jak v období růstu, kdy může negativně ovlivnit vývoj skeletu, případně zhoršit klinické projevy dědičných ortopedických vad, tak v dospělosti, kdy urychluje degenerativní a zánětlivé procesy, vede k vyššímu výskytu traumat měkkých i tvrdých tkání pohybového ústrojí a zároveň zužuje spektrum možných terapeutických řešení.
Například dysplazie kyčelních kloubů je v psí populaci velmi rozšířené dědičné vývojové onemocnění, které je vyvoláno laxitou kyčelního kloubu u rostoucích jedinců. Podle stupně postižení vede k chronické progresivní degeneraci – bolestivé artróze. Autoři Kealy a kol. ve svém výzkumu rozdělili 48 osmitýdenních štěňat plemene labradorský retrívr do dvou skupin; v první skupině byla štěňata krmena ad libitum, a pak vykazovala nadváhu, ve druhé skupině měla štěňata omezenou krmnou dávku. Studie demonstrovala významně lepší RTG vyjádření DKK u skupiny s omezenou krmnou dávkou. Rostoucí jedinci predisponovaných plemen pro dědičné ortopedické vady by tedy neměli být krmeni ad libitum a na veterinárních pracovištích by měla být sledována jejich váha a klinický projev těchto vad opakovaným vyšetřením.
Snížení hmotnosti může vést ke zlepšení již probíhajícího kulhání. Nejlepších výsledků je možné dosáhnout redukcí tělesné hmotnosti a fyzioterapií. Tato kombinace může u mnoha pacientů zastavit podávání nesteroidních antiflogistik. U artrotických pacientů často stačí dostatečná redukce tělesné hmotnosti a úprava pohybového režimu a pacienti pak vykazují takové klinické zlepšení, že se nakonec nepřistoupí ani k chirurgické léčbě.
Přibírání na váze je většinou pomalý proces. Jak majitel pozná, že už se jeho zvíře dostává z ideální formy? Jsou nějaká objektivní kritéria hodnocení výživného stavu?
Majitel si může sám doma podle celosvětově uznávaného hodnotícího systému zkusit zařadit svého psa či kočku. Systém má 5 stupňů. Zde je jeho zkrácená interpretace:
- 1.Stupeň: VYHUBLOST – žebra, obratle a kosti pánve z dálky zřetelné, žádný tělesný tuk, úbytek svalové hmoty.
- 2.Stupeň: MÍRNÁ PODVÁHA– žebra snadno nahmatatelná, kosti pánve vyčnívají, žádný tělesný tuk, svalovina zachována.
- 3.Stupeň: IDEÁLNÍ VÁHA – žebra jsou hmatatelná, bez přebytečného tuku, boky a žebra shora viditelné, břicho vtažené.
- 4.Stupeň: NADVÁHA – žebra a obratle obtížněji hmatatelná, nápadné zásoby tuku v oblasti břicha, beder a kohoutku, boky neznatelné nebo stěží viditelné.
- 5.Stupeň: OBEZITA – žebra nehmatatelná pod silnou vrstvou tuku, silné tukové zásoby v oblasti krku, hrudníku, břicha, kořene ocasu, břicho roztažené.
Můžete poradit nějaká obecná doporučení ke snižování hmotnosti, nebo je lepší přizpůsobit program hubnutí každému zvířeti „na míru“?
Mezi obecná doporučení neodmyslitelně patří výběr vhodného krmiva z řady light nebo přímo klinické diety na redukci hmotnosti. Tato krmiva mají snížený obsah tuku někdy až o 14 % než běžná krmiva a zvýšený obsah vlákniny, která navozuje pocit nasycenosti. Obvyklé pamlsky se dají nahradit nízkokalorickými nebo zeleninou, buďto syrovou, či jemně povařenou. Je třeba krmit 2x–4x denně v dílčích dávkách a zajistit zvířeti pravidelný pohyb. Samozřejmě individuální vedení redukční diety veterinárním lékařem má větší šanci na úspěch.
Jak rychlý by asi měl být úbytek hmotnosti?
Poměrně pomalý – zhruba 1 % váhy za týden. Pro příklad: Osmiletý hovawart váží 51 kg, ideální hmotnost je 42 kg. Podle přesných výpočtů by měl hubnout nejméně 7 měsíců, maximální úbytek váhy má činit 400 g za týden.
Jaké pohybové aktivity doporučujete pacientům s nadváhou? Je důležitá spíše vydatnost pohybu, nebo pravidelnost?
Spíše pravidelnost. Mezi vhodné pohybové aktivity obézních pacientů patří procházky, které se dají postupně prodlužovat a proložit hrami a aportováním. V teplejších měsících roku je vynikajícím cvičením plavání. Majitelé se také mohou přihlásit do klubů agility, dogdancingu aj. U koček je třeba zajistit dostatek hraček, škrabadla, vyvýšená místa na krmení, měnit místa krmení, aby byly nuceny vyhledávat potravu.
Na jaké problémy nejčastěji narážíte při snaze shodit nějaké to kilo? Jsou těmi, kdo hůře spolupracují, spíše majitelé, nebo sama zvířata?
Nejčastějším problémem je nespolupráce členů rodiny na redukční dietě jejich miláčka, mnohdy se najde tzv. slabý článek. Dalším častým problémem je nesprávná dávka light krmiv a nezvýšení pohybové aktivity.
A na závěr – jak udržet psa a kočku po celý život v optimální kondici?
Od štěněte a kotěte je potřeba váhu sledovat a konzultovat se specialisty na výživu zvířat nebo s veterinárním lékařem např. při pravidelném očkování.
Na otázky Hany Žertové odpovídali Melanie Mošťková a MVDr. Jiří Jahoda z veterinární kliniky Medipet Zlín, www.medipet.cz
Zvířata & zdraví 1/2009