Co dělat, když dojde k nežádoucímu nakrytí

Představte si, že jste pyšným majitelem psí krasavice s dlouhatánským rodokmenem a spolu s poradcem chovu dlouho a pečlivě vybíráte toho nejvhodnějšího ženicha. Ale než se ten ideální pár vůbec sejde, podleze pod brankou čilý voříšek a přesvědčí vaši fenku, že on je tím pravým. Co teď?

Kdy může být fena nakryta

Než si zodpovíme otázku, co dělat, když dojde k nežádoucímu nakrytí feny, musíme si nejdříve říci, kdy k nakrytí vůbec může dojít. U feny může dojít k nakrytí výhradně v době tzv. hárání. Hárání se u většiny fen dostavuje v pravidelných intervalech, zpravidla každého půl roku. Jsou feny, které hárají jen jednou do roka, ale i feny, které hárají častěji. Charakteristickým znakem hárání je krvácení z pochvy, otok přezky a změna chování feny, která se stává neposlušnou, vyhledává psy, často značkuje a v době vrcholu říje, což je zpravidla mezi 9. a 13. dnem od začátku krvácení, neboli barvení, se stává svolnou k nakrytí. Pozor, i tady existují výjimky, a z praxe mohu říci, že znám feny, které byly úspěšně nakryty už 5. den, ale i 26. den od začátku hárání.
V době vrcholu říje, tedy v době kolem ovulace, se krvavý výtok mění ve světle růžový až slámový, přezka již začíná „opadat“ a fena v přítomnosti psa nebo při dotyku na bedra nebo okolí přezky dává ocas stranou a sama se psovi nastavuje. Toto je kritické období, kdy je možnost nežádoucího nakrytí největší. Je tedy namístě v této době chodit pouze na krátké procházky na vodítku a nenechávat fenu bez dozoru, a to ani na zahradě. Vynalézavost psích „Casanovů“ totiž nezná hranic a psí nápadníci jsou schopni překonat sebevětší překážku, aby se za fenou dostali.

Zachovejte klid

Co dělat, když přes veškerá bezpečnostní opatření přece jen dojde k nežádoucímu nakrytí feny? V první řadě nepropadat panice. Zejména jste-li svědkem krytí. Nesnažte se psa a fenu od sebe násilně odtrhnout. Při krytí dochází totiž v důsledku výrazného překrvení pohlavních orgánů psa k tzv. „svázání“, kdy násilné odtržení psa od feny může mít za následek poškození zevních pohlavních orgánů jak psa, tak i feny. Navíc „svázání“ nemá již na výsledek krytí vliv. Podstatné je, že víte, že k nakrytí došlo. Jiná je situace, kdy fena uteče, nebo ráno najdete na zahradě, kde se fena pohybuje, neznámého nápadníka a nevíte, zda ke nakrytí došlo či nikoliv. V tomto případě navštivte co nejdříve veterinárního lékaře, který dokáže na základě vyšetření poševního výtěru feny zjistit přítomnost spermií v pochvě.

Přerušení březosti

Možností přerušení nežádoucí březosti existuje několik. Nejstarší známou metodou je podání estrogenů, které se aplikují injekčně 5., 7. a 9. den po nežádoucím nakrytí. Poměrně častou komplikací podávání estrogenů je ale následný vznik hnisavého zánětu dělohy, tzv. pyometry. Další možností je vyčkat do 25. dne od nakrytí, fenu vyšetřit sonograficky a posléze, pouze v případě, že fena je březí, vyvolat potrat. K tomuto účelu se v současné době používají dvě metody. Jednak je to podávání kombinace tzv. antiprolacting hormonu v kombinaci s injekční aplikací prostaglandinů, které vyvolají vypuzení obsahu dělohy. Tato metoda s sebou přináší výrazné nežádoucí účinky v podobě nevolnosti, slinění, zvracení, třesu, nervozity feny a není vhodná pro rizikové fenky (starší feny, feny se srdeční vadou apod.). V současnosti nejbezpečnější metodou přerušení nežádoucí březosti je aplikace aglepristonu, který se může aplikovat až do 45. dne březosti, a to ve dvou injekcích v intervalu 24 hodin. Nespornou výhodou této metody je vysoká bezpečnost pro fenu.
Nicméně je potřeba si uvědomit, že žádná z uvedených metod není stoprocentní a nese s sebou možnost selhání. Proto je nezbytné provést vždy kontrolní USG vyšetření.

Kdo to zaplatí

A co na otázku nežádoucího nakrytí zákon? Ze zákona je majitel psa odpovědný za škodu, kterou jeho pes způsobí, a to se vztahuje i na nežádoucí nakrytí. Proto, pokud dojde k nakrytí feny po vniknutí psa na pozemek majitele feny, případně nelze krytí zabránit např. v důsledku agresivity psa, má majitel feny nárok na úhradu nákladů spojených s následným ošetřením feny.

MVDr. Gabriela Zelinková
Frenštát pod Radhoštěm
www.virbac.cz
Zvířata & zdraví 1/2009


SetPageWidth