Dobrá koupě

Základem úspěšného chovu nebo jen vlastnictví ochočeného papouška jako kamaráda je pořízení zdravých a bezproblémových jedinců. Při pořizování ptáčka, zejména jde-li o větší investici, je nezbytné zajímat se o jeho původ a zdravotní stav. U prodejce, který není schopen předložit žádnou garanci a není ani ochoten podepsat kupní smlouvu, kde se garance specifikují, je vždy namístě zvýšená opatrnost a zamyšlení se nad tím, zda si raději zvíře nepořídit jinde. Podrobněji se o problematice nákupu rozepsal Ing. Holý (Holý, J.: Pár rad jak nenaletět při nákupu papouška. Exota info, mimořádné vydání, 2002:19). Přestože jsou vám při prodeji předložena určitá potvrzení zdravotního stavu, je vždy výhodné po nákupu navštívit nejbližšího veterináře specializovaného na nemoci ptactva. Jednak se s ním seznámíte a v případě potřeby nemusíte dlouho pátrat, kam se obrátit pro pomoc, jednak veterinář zkontroluje aktuální zdravotní stav vašeho svěřence a garance dodané prodejcem. Velmi často se stává, že majitel hrdě předloží papír o „veterinárním osvědčení“, ovšem odborník při bližším průzkumu této listiny zjistí, že garance vypovídá v podstatě jen o tom, že papoušek byl v době prodeje naživu.

Plán „údržby“

Pravděpodobně zklamu ty, kteří by hledali v této stati nějaký zázračný návod a komplikovaný zdravotní plán údržby papouška. Nic takového totiž neexistuje. Rada je jednoduchá i složitá zároveň: Pokud si koupíte zdravého ptáka a budete se o něho dobře starat, dožije se požehnaného věku i bez speciálního plánu dodržovaného přísně podle kalendáře.
Základním kamenem je výběr ptáčka ne podle toho, jak se nám líbí na obrázku v atlase, ale podle srovnání jeho nároků na zdravý a spokojený život s naší schopností a ochotou tyto nároky splňovat. Jedna holandská studie uvádí, že 80 % onemocnění ptáků chovaných v domácnostech je způsobeno zanedbáváním chovatelských (a psychologických!) požadavků papouška ze strany majitele. Nelze tu tyto požadavky popisovat druh od druhu – každý druh (a dokonce i konkrétní jedinec) má svá specifika a dokonale je probrat by znamenalo věnovat každému druhu celé jedno číslo časopisu.
Snad jen pro ilustraci uvedu dva příklady: Lidé touží po vlastnictví papouška šedého, protože je dobrý imitátor. Už si však neuvědomují, že jde o druh extrémně náročný na pozornost majitele. Neuspokojení emocionálních potřeb těchto ptáků vede velmi často k poruchám chování. Majitelé se pak cítí ukřivděni, protože mají pocit, že svému mazlíčkovi snášejí modré z nebe, a nechápou, že žako může být „nevděčně“ frustrován už jen tím, že jeho páníčci odcházejí každé ráno do zaměstnání. O tom, jak trestuhodně podceňujeme inteligenci a cit papoušků, se opakovaně přesvědčuji, když „hlídám“ papoušky, jejichž majitelé odjeli na dovolenou. Po počáteční nedůvěře a strachu si nechají blahosklonně vyčistit klec a vyměnit misky a dokonce se i rozpovídají, ovšem ve světle toho, jak bouřlivě vítají paničku po čtrnácti dnech odloučení už jen při zaslechnutí jejího hlasu, vyznívá moje péče jako týrání zvířat.
Druhý příklad: Poměrně hojně chovaní kakarikiové nevím proč vzbuzují dojem, že jsou pouze jakousi bizarní variantou andulky, které omylem narostly dlouhé nožky. Jsou proto v domácnostech (čest výjimkám!) chováni úplně stejně jako andulky: klec, na dně noviny, voda, směs pro andulky, jablko prostrčené mezi mřížkami klece. Skutečnost je taková, že kakarikiové tráví narozdíl od andulek velkou část života na zemi, kde rozhrabují nožkami hlínu a listí a zeminu pochopitelně i požírají. Pokud je kakariki chován v kleci na novinách jako andulka, nejenže trpí psychickou deprivací z toho, že mu tato zábava není dopřána, ale rozvíjí se u něho množství obtížně definovatelných poruch zdravotního stavu z nedostatku mikroprvků a jiných látek pocházejících právě ze zeminy a tlející vegetace (např. nekvalitní a chybějící opeření, přerůstání drápů a zobáku, selhávání ledvin apod.). Žádné umělé vitamíny nejsou s to tyto přirozené přírodní podmínky nahradit a život takto chovaných kakarikiů nebývá dlouhý.

Důkladná příprava

Z toho vyplývá, že před nákupem papouška je nezbytná důkladná příprava a shromažďování informací, vždy z více zdrojů. Současný trh se zdá být až přesycen chovatelskými příručkami, ovšem tyto zdroje jsou bohužel značně kolísavé kvality. Stejně tak rady jednoho jediného chovatele nemusejí být vždy hodny následování. Nejlepší je předběžná příprava z knih a časopisů, následovaná rozhovory s chovateli a majiteli papoušků a specializovanými veterináři. Využít lze i specializovaných diskusních fór na internetu, ale tento postup doporučuji až poněkud pokročilejšímu a znalejšímu uživateli, neboť značně různorodá směsice nejrůznějších a mnohdy protichůdných názorů neznámého původu může nezkušenému nováčkovi zamotat hlavu.
Nikdy nezapomínejte na to, že pokud si pořídíte papouška, budete se muset přizpůsobit vy jemu, nikoli on vám!

Péče o zobák a drápy

Velmi často se setkávám s dotazy na pravidelné „preventivní“ zkracování zobáku a drápů. Skutečnost je taková, že pokud papouškovi drápy a zobák přerůstají, je namístě se ptát, co je špatně. Zdravému a dobře krmenému papouškovi chovanému v odpovídajících podmínkách drápky ani zobák nepřerůstají. Výjimku tvoří staří ptáci (nad 20–25 let, u velkých arů nad 30–35 let). Pokud je tedy nutné zobák a drápy pravidelně zkracovat, je třeba kriticky zhodnotit krmivo a bidla a eventuálně se obrátit na veterináře se žádostí o zhodnocení zdravotního stavu papouška. Totéž se týká častých dotazů ohledně nekvalitního opeření, poruch chování apod.

Koupání

Podobně nejednoznačná je odpověď na otázku, jak často a jakým způsobem ptáčka sprchovat. Zkusme si představit život papouška v přírodě: tam prší pravidelně či nepravidelně (v závislosti na tom, o jakou geografickou oblast se jedná), papoušek se při dešti buď schová nebo neschová a při pití z tůňky nebo louže buď využije nebo nevyužije možnosti se zároveň vykoupat. Z toho plyne, že ptačímu mazlíčkovi by mělo být umožněno se koupat v mělké misce nebo by mu měla být často nabízena možnost se sprchovat ve vodě z rozprašovače, ale ke koupeli by nikdy neměl být nucen. Chovatelé koupele zajišťují nabídkou mělkých misek s vodou, rozvedením rozmlžovací hadice pod strop voliéry nebo prostě jen umožní papouškům výlet do vnější voliéry při dešti. Ptáci si pak sami vyberou, zda se před přirozeným či umělým deštěm schovají nebo naopak využijí příležitosti se vykoupat.

Výběr a umístění klece

Stejně jako je pro lidi důležitá jejich bytová situace, je pro ptáčka (a zejména papouška) důležitá kvalita klece. Kvalita klecí na našem trhu je bohužel obecně dost neuspokojivá. Zdravotní nezávadnost klecí není u nás zohledňována žádným předpisem či normou. Nebezpečím číslo jedna je zejména pro větší papoušky zinek, ovšem bohužel pozinkování je zároveň nejběžnějším a nejlevnějším způsobem, jak zajistit rezuvzdornost klece, a proto pozinkované klece na trhu převládají (stejná situace je ovšem v celé Evropě i v USA). Běžné jsou konstrukční vady, škvírky tvořící pasti na prsty a nohy, hračky zajišťující dokonalé oběšení jejich ptačího uživatele, trčící šroubky, ostré hrany zraňující jazyk a nohy papoušků. Plastová bidla a bidla obalená smirkovým papírem pravděpodobně vynalezl perverzní sadista vyžívající se v týrání zvířat. Soustružené tyčky jsou o něco šetrnější, ale příroda původně zamýšlela, že budou ptáci sedat a šplhat po větvích stromů. Vzpomeňte si na to, až budete klec osazovat bidly!
Při umísťování klece do bytu či domu mějte na paměti, že i papouška zajímá, kde bude bydlet. Ochočený mazlíček ocení vaši pokud možno stálou přítomnost, ale kuchyň není ideální místo kvůli mastným parám vznikajícím při vaření a zejména smrtelně jedovatému teflonu uvolňujícímu se ze zahřátých trub, pánví a remosek! Zažila jsem situaci, že rodina takto teflonem zahubila během několika týdnů čtyři papoušky. Dlužno podotknout, že na tom měli podíl viny i veterináři pitvající mrtvolky tím, že nebyli s to určit správnou příčinu smrti.
I ochočený papoušek ovšem ocení chvíle klidu a soukromí, není tudíž ideální ho umístit uprostřed rušné chodby, kde v jeho těsné blízkosti neustále korzuje množství lidí, zvlášť, pokud je klec nízká a papoušek se tak ocitá dole, podvědomě v pozici konzumované kořisti.
Všechny tyto drobné detaily je nutné v zájmu zdraví a spokojenosti papouška zohlednit, není ovšem možné je všechny shrnout do jedné stati. Rozumný chovatel si to uvědomuje a intenzívně se pídí po informacích v každém případě, kdy si není úplně jistý. Zlaté pravidlo pro to, jak udržet vašeho ptačího kamaráda v dobré kondici a zdravotním stavu proto zní jednoduše: BÝT ZODPOVĚDNÝ.

MVDr. Veronika Grymová
Zvířata & zdraví 1/2008

Přizpůsobit se musíme my

Sehnat téměř jakýkoli druh papouška dnes není problém. Ale k výběru papouška je nutné, stejně jako k výběru jakéhokoli jiného zvířete, přistupovat velmi zodpovědně. Papoušci jsou velmi inteligentní a citlivé bytosti, které navíc narozdíl od psa a kočky neprodělaly žádnou domestikaci. Mají stále svoje původní geny, kterými je příroda vybavila na život ve volnosti, ne v bytě. Rodiče našich papouščích mazlíčků (s výjimkou malých a běžných druhů, jako jsou andulky a korely) často ještě létali volně po pralesích Amazonie, Konga či tichomořských ostrovů a s tímto vědomím musíme k papouškům přistupovat. Z větší části se rodina musí přizpůsobit jejich požadavkům, protože možnosti přizpůsobení papouška už byly v podstatě vyčerpány tím, že organismus uzpůsobený životu v tropech je schopen žít a prosperovat v evropském bytě.
Postupujme tedy systematicky a odpovězme si postupně na několik důležitých otázek:

1. Jsme schopni tolerovat nepořádek pod klecí a občasnou „nehodu“ v podobě trusu upuštěného mimo klec?
Pokud žijeme v hyperluxusním bytě vyšperkovaném pravým perským kobercem, který je kdykoli prezentovatelný v barevném časopisu moderního životního stylu, a zakládáme si na jeho sterilní čistotě, pak si papouška do bytu nepořizujme vůbec. Na trhu jsou sice klece s „límcem“, který zachytí i velkou část slupek, peří a prachu padající mimo podlahu klece, přesto se však nelze nepořádku mimo klec zcela vyvarovat. Drobná peříčka poletují i při sebemenším závanu vzduchu a navíc papoušek vyžaduje i denní pobyt mimo klec. Papouška lze při citlivém a trpělivém přístupu naučit pustit trus na určené místo, ale nelze se spolehnout na to, že někdy nedojde k „nehodě“.
Rovněž není vhodné si papouška pořizovat, pokud je některý člen rodiny alergik.
Přejeme-li si nepořádek kolem klece omezit na minimum, volíme spíše druh papouška, který vytváří méně péřového prachu, což jsou typicky amazoňané, aratingové, ary a eklektusové. Hodně prachu naopak vytvářejí kakaduové.

2. Kolik času jsme schopni papouškovi věnovat?
Papoušci velkých druhů vyžadují velkou pozornost majitele. Největší chybu udělá ten, kdo si koupí velkého papouška jako luxusní doplněk do bytu a přitom na něj nemá vůbec čas. Papoušek má tendenci považovat majitele za svého partnera a nechápe, že jeho oblíbený člověk je doma jen 8 hodin denně a z toho 6 hodin prospí. Takoví „opuštění“ papoušci jsou velmi náchylní k rozvoji nežádoucího chování, jako je agresivita, „neposlušnost“, destruktivní chování a dokonce i sebepoškozování (škubání peří nebo i vykusování kůže a svaloviny). Obecně platí, že největší druhy papoušků mají i největší má nároky na pozornost a čas svého chovatele.

3. Jakou investici jsme připraveni vynaložit?
Je mimořádně důležité si uvědomit, že kvalitní klec, která zabezpečí papouškovi odpovídající domov, je toxikologicky bezpečná a má dlouhou životnost, stojí i s vybavením a doplňky přibližně stejnou částku jako papoušek sám. Nemá smysl vynaložit 25 000 Kč na papouška a pak shánět nejlevnější klec, protože samotná koupě papouška vyčerpala naše finanční možnosti. Ušetřit na kleci znamená v lepším případě jít za několik měsíců koupit klec novou, v nejhorším pak znamená drahou léčbu papouška, který se otrávil zinkem, poranil se trčícím drátem, nebo dokonce o papouška úplně přijít, protože otevřel dvířka a odletěl, nebo si v kleci způsobil smrtelný úraz.

4. Tolerují naši sousedé křik papouška?
Na rozdíl od psa, jehož nadměrné štěkání či vytí je často způsobeno určitými nestandardními okolnostmi a lze je mnohdy považovat za poruchu chování, která je odstranitelná či redukovatelná, jsou hlasové projevy papouška jeho přirozeností a normálním chováním. Jinými slovy, pokud pes ponechaný sám v bytě celé dopoledne vyje, máme problém a je na místě konzultace s odborníkem. Pokud aratinga pravidelně burcuje celý panelák pronikavým křikem, je šance na „nápravu“ mizivá, neboť nejde o poruchu chování, nýbrž o normální hlasový projev arating. Nemáme-li sousedy, kteří si nechají vysvětlit, že aratinga si potřebuje občas „procvičit hlasivky“, musíme na její chov zapomenout a zvolit například amazónka nebo papouška žlutotemenného, kteří patří k tichým druhům papoušků.

5. Jsme zkušení chovatelé?
I přesto, že ručně dokrmená mláďata dodaná „na klíč“ dobrým a zodpovědným chovatelem, který nás vybaví cennými radami, kvalitním krmivem a nabídkou stálého kontaktu pro případ potřeby zodpovězení dalších dotazů, mohou být v zásadě svěřena do péče i začátečníkovi, přece jen je vhodná určitá míra zdravé skepse ve vlastní schopnosti a možnosti. Například velké druhy arů jsou již dnes relativně cenově dostupným artiklem, ovšem v jejich případě jde přece jen o „vyšší ligu“ a riziko selhání nezkušeného chovatele ve vztahu k velkému arovi je poměrně vysoké.

6. Co od papouška očekáváme?
Pokud chceme přítulného oddaného mazlíčka, je nejlepší si pořídit ručně dokrmené mládě. Rozhodně ale neplatí, že mládě nám bude o to oddanější, pokud si ho dokrmíme sami. Naopak, u velkých papoušků je taková praxe velmi riziková a začátečníci by si měli vždy pořizovat plně samostatného mladého papouška, jinak hrozí, že mládě přechod k novému majiteli nezvládne.
Velcí arové mohou být velmi přítulnými společníky, ale u nezkušeného chovatele přece jen budí respekt svou velikostí a majestátností a „nedorozumění“ v podobě bolestivého štípnutí zobákem v době „sbližování“ může zanechat na vztahu chovatele a papouška nenapravitelné stopy do budoucna. I z tohoto důvodu by si měl začátečník pořizovat spíše menší druhy ptáků. Velmi populární jsou papoušci šedí, hlavně pro svoje výborné schopnosti imitovat lidskou řeč i jiné zvuky. Bohužel, papoušci šedí jsou poměrně nervově labilní a velmi častý je u nich zlozvyk v podobě sebeoškubávání. Z tohoto pohledu je vhodnou alternativou amazoňan, u něhož je sebepoškozování méně časté.
Pokud máme u větších papoušků chovatelské ambice, je vhodné začít menšími druhy, jako je papoušek senegalský, alexandři či aratingy. Tito papoušci mohou při dobré péči a troše štěstí vyvést mláďata i v pokojové voliérce.

veg
Zvířata & zdraví 2/2009

Tipy na dárky pro psy

• Pelíšky, deky: Pro velké psy se hodí velké ploché prošívané polštáře, na kterých se mohou celí pohodlně natáhnout. Malí psíci, zvláště ti krátkosrstí, spíše ocení měkký teplý hluboký pelíšek, nejlépe ještě vystlaný lehoučkou dekou, do které se mohou celí zahrabat. I psům zvyklým spát na pohovce, v křesle nebo v posteli, je vhodné nadělit zajímavou psí deku a vymezit jim tak jejich prostor. Zároveň ochráníme čalounění a učiníme zadost hygieně.
• Cestovní potřeby:Kdo vozí často psa v autě, měl by mu cestování udělat co nejpohodlnější a nejbezpečnější. Obě podmínky nejlépe splňují plastové přepravky pro malé a střední psy – jsou omyvatelné, s dostatkem větracích otvorů, lze je měkce vystlat a dobře připevnit. Pro psy cestující bez přepravky se hodí speciální pevné, blátu a vodě odolné deky k zavěšení na hlavové opěrky, které lze kombinovat s bezpečnostními pásy a sítí mezi zadními a předními sedadly.
• Výchovné a výcvikové pomůcky: Měly by usnadnit vzájemnou komunikaci a dělat všem především radost. Pro psy, kteří rádi vláčejí páníčky na vodítku za sebou, jsou dobré lehoučké ohlávky. Přivolání psů s velkým akčním radiem usnadní píšťalka. Mnoho legrace na obou stranách přinese klikr. Na zimních večerních procházkách za tmy bude velice užitečná blikající svítilna na obojek.
• Hračky: Musejí být především bezpečné. Měly by odpovídat nejen velkosti, ale také mentalitě psa. Pes-kazisvět snadno rozebere nebo rozkouše hračku na malé součásti, které pak může spolknout a přivodit si zažívací problémy. Pro takového je dobré vybrat například velký tvrdý míč, který nemůže uchopit do zubů a musí jej jen kutálet. Nebo odolný pryžový Kong – ten mají rádi téměř všichni psi, protože hozený krásně nepravidelně skáče a imituje tak chování opravdové „kořisti“, a navíc je dutý a lze jej naplnit nejrůznějšími dobrotami. Jejich dobývání z hračky ven pak psovi ukrátí dlouhou chvíli, kdy musí být sám. Na podobném principu fungují i tvrdé plastové míče s otvory, ze kterých při kutálení vypadávají granule nebo kousky pamlsků, které tam páníček schoval. Psí sportovci a náruživí aportéři určitě ocení nový míček nebo létající talíř, milovníci vody takový, který dobře plave. Něžné povahy zase uctíte měkoučkým plyšákem (pozor na drobné tvrdé součástky jako očka a nosík!), lovci mají rádi hračky vydávající zvuky, zápasníci se rádi přetahují o lana či pešky… prostě každému podle jeho gusta.

Tipy na dárky pro kočky

• Pelíšky: Kočky milují teplo a uvítají pelíšek na vyvýšeném místě, kde není průvan, některé se rády nahřívají i v závěsném pelíšku na radiátoru topení, jiné si zalezou do látkové boudičky nebo do dutiny odpočívadla. Asi žádná kočka nepoužívá k odpočinku jen jedno místečko, ale střídá více míst, takže koupí nového pelíšku nebo měkké deky nic nepokazíte. S velkým vděkem se setkáte v případě koupě látkového tunelu – tam může kočka odpočívat, když nechce být rušena, ale také tu číhat a podnikat lovecké výpady.
• Škrabadla: Je dobré jich pořídit více s různým povrchem a uspořádáním (vertikální, horizontální, šikmá, kolem rohu místnosti), zvláště je-li doma více koček různého stáří a kondice
• Fontánky: Kočky milují tekoucí vodu a vydrží se na ni dlouho fascinovaně dívat. Některé kočky dokonce ani nepijí z misky a dožadují se kapajících kohoutků. Pro takové jsou ideálním dárkem kočičí fontánky. Neslouží jen zábavě, ale také zdraví, protože dostatečný příjem vody je velmi důležitý jako prevence onemocnění ledvin a močových cest.
• Hračky: Kočky jsou náruživí lovci a uvítají všechno, co připomíná přirozenou kořist – ptáky nebo myšky. Nejlepší je, když se pohybují, takže je dobré připevnit je na slabý provázek, gumičku nebo tenkou tyčku. Stejně jako pro psy, také pro kočky musíme vybírat hračky podle jejich mentality. Některé kočky krásně aportují, jiné zaujmou mezi dveřmi pozici brankáře a nepustí jediný gól (hrát se dá pingpongovým, gumovým nebo pěnovým míčkem, ale také vlněnou bambulí nebo papírovou či alobalovou koulí). Spousta koček miluje hru se světýlky („prasátky“), vykouzlenými zrcátkem nebo baterkou či laserovým ukazovátkem. Jak je vidět, kočičí hračky ani nemusejí být drahé – kočka nejvíce ocení vaši spoluúčast na hře. Ale i v době, kdy musí být sama doma, se může aktivně zabavit – na trhu jsou malé kočičí míčky s otvory na granule nebo boxy s otvory na tlapky, do kterých se dají schovat hračky nebo potrava.

Tipy na dárky pro ptáky

• Čerstvé větve: Při přípravě vánoční výzdoby si můžeme odložit několik větví i z jehličnatých stromů na sezení a okus pro papoušky. Jehličnaté dřeviny se dříve zavrhovaly kvůli vysokému obsahu pryskyřic, ale tento názor je již překonaný. Papoušci milují čerstvé větve a při jejich okusování a ničení se skvěle zabaví.
• Pamlsky: Papoušci milují jídlo, se kterým si mohou vyhrát. Na trhu je celá řada vhodných výrobků z lisovaných zrnin pro různé kategorie papoušků, různých tvarů i velikostí. Zvláštní pozornost je potřeba věnovat výběru pamlsků pro velké papoušky, jejichž zobák je velmi silný a obratný. Dokážou snadno rozštípat a pozřít úchyty, za něž se tyto pamlsky zavěšují, a mohou v důsledku toho trpět vážnými zdravotními problémy.
• Hračky: Zatímco dříve byly v obchodech běžně k dostání pouze malé plastové hračky pro malé papoušky (andulky, korely), dnes je sortiment na trhu velmi bohatý. Zejména pro velké papoušky jsou na trhu hračky nejrůznějších tvarů a materiálů.
• Šplhací strom: Takřka luxusním dárkem pro velkého papouška je silná rozvětvená větev, usazená na podstavci, kterou můžeme umístit do rohu pokoje a kde může papoušek trávit čas i mimo klec v době, kdy jsme doma a máme papouška pod dohledem. Pobyt mimo klec ve velkém prostoru a šplhání po předmětu, který lze dle libosti beztrestně zkoumat a okusovat, má na psychiku papoušků blahodárný vliv. Pokud strom ozdobíme kousky čerstvého ovoce a zeleniny a připevníme na něj i misky s ořechy a piškoty, bude dárek dokonalý.

Nezapomeňte, že nejvzácnějším dárkem pro vašeho chlupatého nebo opeřeného kamaráda je váš čas a zájem!

Hana Žertová, Veronika Grymová
Zvířata & zdraví 2/2008