Příroda to jistí, člověk pomáhá

Matka Příroda dramatický úbytek ježků zaznamenala a rozhodla se mu čelit tím, že ježčí samičky začaly rodit v jedné sezóně dvakrát: zjara a koncem léta. Je-li dlouhý a teplý podzim, mají i mláďata z druhých vrhů šanci se dostatečně vykrmit a přežít zimu. Ne všichni však mají to štěstí. Někteří přijdou o matku, jiní nenajdou dost kvalitní potravy, další oslabí paraziti, nemoci nebo úrazy. Poranění, nemocní a slabí ježci nemají šanci a hynou.
Do záchrany ježků se proto zapojili i dobří lidé. Dnes existuje široká síť stanic pro handicapované živočichy, kde se o zesláblé ježky postarají profesionálové. Kontakt na nejbližší stanici vám rádi poskytnou v kanceláři Českého svazu ochránců přírody na telefonu 222 516 115, nebo jej najdete na internetových stránkách www.zachranazvirat.cz.

Ježek doma

Kdo si troufá vzít na sebe odpovědnost a obětovat něco ze svého času a pohodlí, může se v zimě postarat o ježka sám. Ale pozor! Není možné přinést si z přírody zdravého ježka, to by bylo proti zákonu. Pomůckou, jak poznat nemocného a vysíleného ježka, je jeho přítomnost na chodníku nebo na místě, kde normálně nemá co dělat, a neschopnost stočit se před vámi do klubíčka.
První cesta musí vést k veterináři. Ježci bývají zamořeni velkými blechami, plicními červy a dalšími parazity, a bez ošetření by vaše snaha o jejich záchranu byla marná. Veterinář také ježka zváží, prohlédne, jestli nemá nějaké poranění, a naučí vás s ním „bezbolestně“ manipulovat. Pak ježkovi nabídněte klidný a dobře čistitelný prostor a připravte se na jeho noční dupání, funění a mlaskání a také na perný úklid jeho přilnavých výkalů. Odměnou vám bude krásný pocit po jarním vypuštění velkého silného ježka zpět do volné přírody.

Desatero péče o slabé ježky

1. Ani v listopadu a v prosinci, pokud nemrzne nebo neleží sníh, nesbírejte zdravé ježky o hmotnosti kolem 500–600 gramů. Mladí se ukládají ke spánku později než dospělí. Je-li to možné, přikrmujte je.
2. S nalezeným ježkem jděte k veterináři (pokud jste rozhodnuti se o něj starat sami) nebo kontaktujte Český svaz ochránců přírody.
3. Malé ježky (200–300 gramů) je třeba držet celou zimu v teplotě kolem 18^oC (měřeno u podlahy). Na spaní stačí papírová krabice s vyříznutým otvorem pro vchod, vystlaná senem, hoblinami nebo zmačkaným papírem. Výběh musí mít alespoň 2 m² a je třeba jej denně čistit, aby se ježek zpětně nenakazil střevními parazity. Ježek je samotář, jednotlivci by měli být chováni odděleně. Pozor na radiátory a trubky – ježek nemůže couvat!
4. Ježek vykrmený na hmotnost 600 a více gramů se může zkusit uložit ke spánku do místnosti s teplotou 0–6^oC (ne více!) do vystlané a zateplené bedničky. Musí mít k dispozici pitnou vodu a suché krmivo – sekané ořechy, rozinky, ovesné vločky, kočičí granule. Vylézá-li ježek několik dnů po sobě ke krmení, je třeba ho dát zpátky do tepla.
5. Vhodná potrava: mleté syrové hovězí maso nebo srdce, vařené kuřecí maso, syrová i vařená vejce, kočičí granule nebo kapsičky. Jako příkrm ovesné vločky, syrová strouhaná mrkev nebo jablko, sekané ořechy a rozinky, kousek tvarohu se žloutkem a medem. Pochoutkou jsou mouční červi (maximálně 10 najednou!). Krmivo zvlhčete vodou a promíchejte. Orientační denní dávka je 1–2 polévkové lžíce promíchaného krmiva. Nevhodné je mléko, vařené zbytky jídla, sladkosti.
6. Ježek musí zůstat divokým zvířetem – nesnažte se jej ochočit a nedovolte dětem, aby si s ním hrály!
7. Na přelomu dubna a května končí zimní spánek. Je třeba přenést ježka do tepla a intenzivně krmit až do vypuštění.
8. Ježka je dobré vypustit blízko místa, kde byl nalezen, a to po 13. květnu. Ideální hmotnost je 800–1000 gramů. Nevhodná místa: blízko silnice, pole nebo louka, vysoký les bez podrostu (stal by se kořistí dravců a sov).
9. Nepřibírá-li ježek na váze, nepřijímá potravu, kašle, má průjem nebo kulhá, padají mu bodliny apod., je třeba ihned navštívit veterináře!
10. Nesbírejte ježky před 1. listopadem kromě poraněných nebo malých kojenců, které matka opustila.

MVDr. Hana Žertová
Zvířata a zdraví 2/2008